LaVeyův satanismus

LaVeyův satanismus (mezi svými přívrženci často nazývaný moderní satanismus) je náboženství (resp. filosofie) vzniklé v šedesátých letech minulého století. Je založeno na filosofii a Satanské Bibli Američana Antona Szandora LaVeye, který se inspiroval zvláště německým filozofem Friedrichem Nietzschem a anglickým okultistou Aleisterem Crowleyem a založil tzv. církev Satanovu.

V LaVeyových textech je jasně patrná negace a parodie křesťanství a podpora konzumního a požitkářského způsobu života. LaVeyova filosofie klade jako středobod všeho člověka a jeho (sebe)uspokojení. Měřítkem chování nemá být ani pochybná spravedlnost, ani soucit nebo absolutní dobro, ale míra pozitivních pocitů a prospěch, které provázejí jednání z pohledu jednajícího. Jedná se o jednu z méně nebezpečných verzí satanismu (vzhledem k charakteru jednání), někteří kritici ho ale považují naopak za jeden z nejnebezpečnějších, neboť jeho relativní umírněnost mu umožňuje efektivněji šířit svoji líbivou a v konečných důsledcích značně destruktivní filosofii. „Církev Satanova“ (jak se příznivci LaVeye někdy také nazývají) nemá žádné magické či náboženské rituály s lidskými oběťmi, nicméně někteří kritici poukazují, že ve svých důsledcích může pobízet ke kriminálnímu jednání (pokud vede k uspokojení dotyčného a nemá pro něj nebo nemusí mít negativní následky).

Pokud jde o Satana samotného, jeho jméno je použiváno jen v podobě jakéhosi symbolu, a ne jako živoucí, historicky dokázanou osobu, pro upoutání pozornosti a možná i pro určitou filosofickou podobnost LaVeyových názorů s různými literárními ztvárněními Satana (jako jedince myslícího jen na sebe a bouřliváka, kterému se příčí poslouchat pravidla jiných, byť by je stanovil sám Bůh). Reálné uctívání Satana a služba jemu rozhodně není podstatou tohoto směru. Činy jistých mentálně slabších jedinců (znesvěcování hřbitovů, obětování zvířat etc.) nemají s tímto filozofickým směrem nic společného.

LaVeyův satanismus je také spojován s metalovou (zvláště death metalovou a black metalovou) subkulturou. Nezanedbatelná část metalových skupin a interpretů se k satanismu hlásí a nebojí se o svůj názor podělit se svým publikem. Příkladem může být např. Marylin Manson, Dimmu Borgir.

Symbolem satanismu je jednak pentagram – odvěký symbol veškeré magie, mystiky a okultistiky – a tzv. bafomet – také pentagram jenomže obrácený (také symbol odporu) a často s domalovanou hlavou kozla (původně se jedná o židovské obětní zvíře, vyhnané za hříchy starozákonního lidu na poušť), častým symbolem je také číslo 666 symbolizující Satana (vzaté z Bible, v níž bylo pravděpodobně gematrickou šifrou za pronásledovatele křesťanů císaře Nera). Hlavní knihou satanismu je již zmíněná Satanská bible obsahující čtyri knihy – Satanovu, Luciferovu, Belialovu a Leviathanova, mj. symbolizující čtyri živly (a parodující 4 evangelisty).